AsÚ AV ČR

Astronomická tradice v České republice sahá několik staletí nazpět až k Tychonu Brahe a Johannesi Keplerovi. Původní observatoř na věži Klementina v Praze se stala později základem Státní hvězdárny. Po založení Československé akademie věd v roce 1953 se Státní hvězdárna spojila s hvězdárnou v Ondřejově, založenou v roce 1898 dr. Josefem Janem Fričem. Vznikl Astronomický ústav (AsÚ), který nyní administrativně spadá pod Akademii věd České republiky.

Dnes ústav sídlí v Ondřejově (přibližně 35 kilometrů od Prahy jihovýchodním směrem) a částečně také v Praze na Spořilově v areálu Akademie věd. První astronomická pozorování na soukromé hvězdárně J. J. Friče v Ondřejově na vrcholu Žalov uskutečnili její zakladatelé 1. srpna 1906. S pomocí pasážníku sestaveného dr. Fričem a prof. Nušlem pozorovali průchod několika hvězd místním poledníkem.

Hlavní náplní činnosti Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. je vědecký výzkum v oboru astronomie a astrofyziky. Obzvláště v oboru formování, vývoje, dynamiky a vlastností hvězd a jejich systémů, výzkum Slunce, jeho atmosféry a sluneční aktivity, která ovlivňuje procesy na Zemi a v jejím blízkém okolí (tento zvláštní obor se označuje jako „kosmické počasí“). Hvězdnými objekty zájem vědců pracujících pro AsÚ nekončí. Velmi úspěšný je výzkum blízkozemního prostoru, dynamika přirozených i umělých těles v meziplanetárním prostoru a studium meziplanetární hmoty a její interakce se zemskou atmosférou.
Pozorování jsou prováděna na observatoři v Ondřejově, kde se nachází několik dalekohledů, dnes považovaných za středně velké. Největším je dvoumetrový dalekohled sloužící pro studium hvězdných spekter a dva velké horizontální sluneční spektrografy, používané pro výzkum aktivních jevů ve sluneční atmosféře. Dvoumetrový dalekohled byl uveden do provozu při příležitosti Generálního shromáždění Mezinárodní astronomické unie v roce 1967.

AsÚ vstoupil do astronomické historie založením evropské bolidové sítě, která si klade za cíl detekovat jasné meteory, z mnohastaničních pozorování určit jejich trajektorii v zemské atmosféře a případně tak vést k nalezení meteoritů dopadnuvších na zem. Bolidová síť byla nedávno rozšířena do Austrálie. Získaná napozorovaná data jsou analyzována a interpretována s pomocí složitých modelů a numerických simulací. Pro náročné výpočty spravuje AsÚ dva superpočítače klastrového typu.

AsÚ AV ČR, v.v.i. zaměstnává na 60 vědců, Ph.D. studenty a postdoktorandy. Administrativně je dále rozdělen do čtyřech oddělení (sluneční, stelární, meziplanetární hmoty a galaxií a planetárních systémů) podle směru výzkumu a několika úzce zaměřených pracovních skupin.

Kromě vědeckého bádání, organizování vědeckých konferencí a posudkové činnosti v oboru astronomie a astrofyziky se AsÚ podílí též na vzdělávání a výchově mladých vědeckých pracovníků školením bakalářských, diplomových a disertačních prací formou spolupráce s veřejnými vysokými školami, zejména Univerzitou Karlovou v Praze a Masarykovou univerzitou v Brně. Většina činnosti AsÚ je prováděna v rámci široké mezinárodní spolupráce. AsÚ se podílí na mnoha pozemských i družicových experimentech, pozorování z nichž přispívají k rozvoji astronomie nejen v Čechách.

Další informace najdete na oficiálních stránkách instituce.