Tento web bude přístupný až do 11. 10. 2011.

Schématické shrnutí Mezinárodního roku astronomie 2009

Konec roku na planetě

Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie vedený předsedou Dr. Jiřím Grygarem připravil na posledních 24 hodin roku 2009 (od 13.00 SEČ 31.prosince 2009 do 12.00 1. ledna 2010) internetový seriál z konců roku na planetě tak, jak bude po povrchu přecházet půlnoc. Každou hodinu přibude na webových stránkách České astronomické společnosti www.astro.cz nový text s astronomickými zajímavostmi oblasti, kde se právě rozloučili s rokem 2009 (Mezinárodním rokem astronomie) a přivítali rok 2010. Takto vzniklý text o astronomii na planetě pak bude uložen na www.astro.cz a na www.astronomie2009.cz. Autorem je vedoucí Hvězdárny a planetária J. Palisy v Ostravě a člen Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Dr. Tomáš Gráf.

Zatmění na závěr MRA

Mezinárodní rok astronomie 2009 zakončí symbolicky sama příroda. Na Silvestra 31.  prosince 2009 nastane částečné zatmění Měsíce o velikosti 8 procent průměru Měsíce.
Částečná fáze bude probíhat od 19:53 do 20:53 se středem okolo 20:23.

Letáček k zatmění

Tisková zpráva k zatmění Měsíce

Loučíme se s Mezinárodním rokem astronomie 2009

Dovolujeme si Vás pozvat na slavnostní rozloučení s Mezinárodním rokem astronomie, které proběhne v den zimního slunovratu,
v pondělí 21. prosince 2009 v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze
s doprovodným programem. Veškerý program je zdarma.

Program

17:30 a 18:15 Keplerovo muzeum v Praze (Karlova 4, Praha 1)
Komentovaná prohlídka expozice (Vojtěch Sedláček)

Zrcadlová kaple Národní knihovny
Vstup je z Mariánského náměstí, z Karlovy ulice nebo z Křižovnické ulice vchodem vedle kostela sv. Salvátora.

19:00 Slavnostní shromáždění a koncert
- žesťový soubor gymnázia Jana Nerudy v Praze
- pořadem provází předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Dr. Jiří Grygar
- vystoupení hostů (generální ředitel Národní knihovny ČR Pavel Hazuka, předsedkyně českého zastoupení UNESCO Helena Illnerová, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel a další)
- kytarové vystoupení Štěpána Raka a Jana Matěje Raka
- vyhlášení výsledků literární soutěže Vesmír mého mládí (recituje Alfréd Strejček)

20:00 až 22:00 Jak to viděl Galileo
Pozorování z ochozu Astronomické věže Klementina s výkladem (zajišťuje Pražská pobočka České astronomické společnosti, výklad Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc.).

20:00 až 22:00 Keplerovo muzeum v Praze
Komentovaná prohlídka expozice (Vojtěch Sedláček) pro návštěvníky koncertu.

• Zrcadlová kaple je vytápěna na 18 stupňů.
• Upozornění: na Astronomickou věž vedou velmi strmé schody.
• V prodeji bude dalekohled pro začátečníky Firstscope za 1 150 Kč.

Pozvánka na akci

Další akce na závěr MRA:

Plzeň 20.12.,  Úpice 18. až 23.12., Bzenec 21.12., Vlašim 19. a 22.12.,  Brno 23.12.,  Valašské Meziříčí 21.12.,  Karlovy Vary 20. až 22.12.,, Ostrava 19.12.,  Pelhřimov 20.12., Žebrák

Odkaz hvězdy Betlémské
Podívejte se na pořad Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně, který vám ve 13 a půl minutách bude vyprávět o pojmu Betlémská hvězda.

Závěr Mezinárodního roku astronomie 2009 na akcích Radia Blaník

Od 24. listopadu do 23. prosince 2009 každý den, ale pokaždé někde jinde!

Na více než 30 místech v České republice si můžete vyzvednout plakáty, plakátky, obrázky i návody na stavbu jednoduchého dalekohledu. Na vybraných místech (překvapení) jsou pro malou znalostní soutěž dětí a rodičů připraveny jako odměny dalekohledy Mezinárodního roku astronomie pro začátečníky značky Celestron Firstscope. A na vybraných místech se také můžete potkat s hvězdářskými dalekohledy a budete se jimi moci podívat! To vše v rámci Měsíce vánočních koncertů a her Radia Blaník pod názvem Vánoce, vánoce přicházejí! Přehled akcí na stránkách Radia Blaník. Začínáme již dnes a končíme až 23. prosince. Tak přijďte se s námi pomalu loučit s Mezinárodním rokem astronomie. Vstup zdarma.

Vítěz z Ústí nad Labem si odnesl 24.11.2009 dalekohled FirstScope.

Astronomický ústav Wrocławské univerzity

Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.

Správa CHKO Jizerské hory

Lesy ČR, Krajské ředitelství Liberec

Nadleśnictwo Świeradów

Nadleśnictwo Sklarska Poręba

 

Celá tisková zpráva (PDF 1,7 MB)

Memorandum (PDF 115 kB)

Leták (PDF 872 kB)

Odkaz na zpravodajství ČT

Při příležitosti Mezinárodního roku astronomie připravila firma Celestron, která je oficiálním partnerem Mezinárodního roku astronomie ve světovém měřítku, speciální dalekohled FIRSTSCOPE, jímž chce oslovit zejména juniory a přiblížit jim alespoň některé skvosty oblohy. Více...

Úvodní slovo předsedy Českého organizačního výboru

Od Galilea k internetu

Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil na základě zpráv o tomto holandském vynálezu, objevil tímto přístrojem v průběhu jediného roku tolik nových údajů o vesmíru, že nelenil a sepsal o tom odbornou zprávu v publikaci nazvané "Nebeský posel" (Benátky, 1610). Trvalo to týden, než se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji s dychtivostí sobě vlastní přečetl další slavný matematik, fyzik ale též astronom Johannes Kepler, jenž v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler přijal Galileovy objevy s nadšením a reagoval na to po svém: vydal téhož roku v Praze publikaci "Rozprava s Nebeským poslem", která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Itálie ke Galileimu.

Ani jeden z obou geniálních badatelů zajisté netušil, že o pouhých 400 roků později budou astronomická zařízení patřit mezi nejnákladnější vědecké přístroje lidstva, a že komunikace mezi vědeckými pracovníky se bude odehrávat téměř rychlostí světla pomocí všudypřítomného internetu.

Přitom na těchto technických samozřejmostech současnosti mají oba zmínění vědci klíčovou zásluhu. Galileo jako osvícený průkopník teleskopické astronomie a Kepler jednak jako objevitel zákonů, jimiž se řídí jak pohyb nebeských těles tak i umělých družic a kosmických sond, jednak též jako vynálezce refraktoru – dalekohledu, jenž svými optickými vlastnostmi daleko překonal Galileovo "kukátko".

V nadcházejícím roce 2009 si nejenom astronomové ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Z iniciativy profesionálních astronomů sdružených v Mezinárodní astronomické unii (IAU) byl příští rok prohlášen světovou organizaci UNESCO za Mezinárodní rok astronomie (IYA 2009) pod patronací OSN. Česká republika patří k nejstarším členským státům IAU a tak příslušný český Národní komitét astronomický zřídil již na podzim r. 2007 Český organizační výbor (ČOV), jenž má na starosti jak přípravu, tak i koordinaci české účasti na této mimořádně rozsáhlé mezinárodní akci.

Naštěstí nemusíme výzvu k účasti profesionálních i amatérských českých astronomů i všech příznivců astronomie při uskutečnění IYA 2009 posílat kurýry na koních, ale právě zcela pohodlně prostřednictvím už zdomácnělého vynálezu WWW, který mimochodem pochází z Evropského centra pro výzkum částic (CERN), kde se fyzikové při práci u obřího urychlovače už před dvaceti lety začali potýkat s nedokonalostmi telefonické i elektronické komunikace po obvodu 27 km dlouhé urychlovací trubice.

Dnešním dnem tedy uvádíme pro potřebu české odborné i laické veřejnosti webové stránky IYA, čemuž předcházela dlouhá příprava, na níž se podíleli jak členové ČOV tak i mnozí další příznivci astronomie, sdružení zejména v České astronomické společnosti. Chtěl bych při této příležitosti poděkovat jim, ale také vedení Astronomického ústavu AV ČR, bez jehož podpory by se příprava tak náročné akce nemohla rozběhnout.

O úspěchu české účasti v MRA 2009 však nerozhodnou žádní sebeobětavější funkcionáři, ale všichni, kdo mají astronomii v oblibě, ať už pro neustále proměnlivé hvězdné divadlo nad našimi hlavami, ale též kvůli stále se zrychlujícímu tempu závažných a překvapujících astronomických objevů. Dnes máme všichni tak skvělý a aktuální přístup k informacím, že by nám to jistě Galileo i Kepler záviděli. Využijme proto této jedinečné příležitosti, aby se během příštího roku každý člověk v naší republice dozvěděl, že vesmír je náš svět.

Jiří Grygar

Motto: "Jste Galileo!" (You are Galileo!)

Galileovské noci (Galilean nights)
      22. - 24. října 2009

Poslední klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie v globálním měřítku, vyhlášený dodatečně s ohledem na úspěch jarní akce "100 hodin astronomie", proběhne po celém světě ve dnech 22. až 24. října 2009 (čtvrtek až sobota).

Cíl: umožnit co největšímu počtu lidí zakusit to, co zažil Galileo před 400 lety v roce 1609, když namířil na oblohu svůj dalekohled.

Program akce stejný po celém světě: pozorování planety Jupiter, Měsíce, případně dalších objektů. Pozorování na hvězdárnách a v ulicích měst dalekohledy - porovnání tehdejší a dnešní technologie.

Kdo: hvězdárny, profesionální i amatérští astronomové, ale i každý jednotlivec.

Pro návštěvníky: v Kalendáři akcí postupně aktualizujeme, kdo a kde v České republice se k této celosvětové akci přidá. Nenechte se odradit současným chladným počasím, o Galileovských nocích bude lépe! Můžete se přijet podívat do Brna, Rokycan, Ondřejova, ....

Pro pořadatele: vyzýváme všechny - profesionální pracoviště, popularizační hvězdárny, astronomické společnosti, spolky, kluby i jednotlivce, aby ve svém okolí zorganizovali pozorování (a registrovali svou akci ke Galileovským nocím na webu "Galilean nights" i v kalendáři českých akcí.

Pro všechny: vraťte se na tyto stránky, právě pro vás chystáme české verze některých textů ke Galileovským nocím.

!!!  Využijte pozorování přes internet  !!!
V průběhu Galileovských nocí nabídlo několik observatoří na celém světě své dalekohledy ke vzdálenému použití komukoli na světě. Kdokoli z veřejnosti s přístupem k internetu bude mít možnost pořídit si fotografii astronomického objektu pěkně z teplíčka svého domova, a to zdarma. Ke vzdálenému pozorování nejsou zapotřebí žádné speciální schopnosti vyjma základní počítačové gramotnosti a alespoň základní znalosti anglického jazyka (v projektu prozatím není zapojen žádný český dalekohled). Bližší informace o všem se dočtete na originálních stránkách, na nichž jsou také vyjmenovány dalekohledy nebo observatoře, které přislíbily spoluúčast na projektu, společně s instrukcemi, jak se na stránkách daných institucí zorientovat a získat vlastní fotografii objektu hvězdné oblohy.

Odkazy:

• Výzva  Galileovských nocí

• Dobře míněné rady pro organizátory pozorovatelských akcí v průběhu Galileovských nocí

• Úkazy Jupiterových měsíčků během Galileovských nocí

• Prezentace Jupiter [formát PPT, 6Mb]

• Prezentace Měsíc [formát PPT, 10Mb]

• Plakát u příležitosti Galileovských nocí [JPG, 2.5 Mb, 6600x9300px]

• Soutěž pro děti Pozorování Jupiterových měsíčků

• Tisková zpráva ke Galileovským nocím

• Oběžník ohledně Galileovských nocí

• Oficiální webové stránky projektu: www.galileannights.org

  (rozsáhlý zdroj informací, vzdělávací materiály, návody na pozorování, mapy oblohy, videa, soutěže, registrace vašich akcí ke Galileovským nocím, akce ve světě, blogy, ...)

• Oficiální stránky Mezinárodního roku astronomie

• Stránky konference European Planetary Science Congress

• Tiskové prohlášení mezinárodního sekretariátu IYA

• Astrofotografická soutěž v rámci Galileovských nocí

Dne 25.9.2009 se koná "Noc vědců"

Pokud jste si mysleli, že věda se točí jen kolem bílých plášťů a zkumavek, zamyslete se znovu! Vědci, stejně jako všichni ostatní lidé, přicházejí z rozdílných prostředí, mají různorodé zájmy a usilují o naplnění nejrůznějších osobních snů.

Co mají společné, je nadšení pro výzkum – a o to se chtějí podělit i s Vámi. Iniciativa Evropské komise „Researchers in Europe“ (Vědci v Evropě) pořádá už od roku 2005 Noc vědců – soubor zábavných akcí s účastí vědců a veřejnosti, které se konají po celé Evropě vždy zároveň v jediný den, letos 25. září. Této akce se účastní celá řada institucí včetně hvězdáren. Podrobný program naleznete zde.

 Astronomický festival 2009 v Brně

Keplerovo muzeum v Praze se otevírá veřejnosti

 
Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Mezi jeho nejvýznamnější události v České republice patří otevření Keplerova muzea v Praze.
Na Starém Městě nedaleko Karlova mostu, v Karlově ulici č. 4, Praha 1 bude v úterý 25. srpna 2009 ve 20:00 slavnostně otevřeno Keplerovo muzeum v Praze. K této slavnosti jsou zváni primátor hl. m. Prahy, osobnosti z oblasti vědy a kultury, představitelé České astronomické společnosti a účastníci mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku (www.ntm.cz/kepler2009) věnované Keplerovu dílu, která bude v Praze právě probíhat. Vernisáž bude zahájena provedením díla dobového skladatele Johna Dowlanda (1563 – 1626) What poore astronomers are they. V průběhu vernisáže také zazní píseň o mimořádné události z doby Keplerovy - pádu meteoritu Odrance v roce 1619.